Ahoj, dnes mám pro Vás článek z našeho druhého dne na dovolené. Původně jsme chtěli ještě celý den zůstat v Lublani, ale centrum je opravdu malé a tak jsme se tu ještě ráno prošli, pěkně zmokli a pak už se vydali směr pobřeží. Piran nás na fotkách naprosto okouzlila, a tak jsme se rozhodli, že se sem vydáme. Navíc jsme měli ubytování v Kozině, což bylo kousek, takže se to i hodilo. Auto jsme zaparkovali mimo historické centrum (mám pocit, že tam se ani s autem nesmí) a vydali se na hradby nad městem. Vstup je sem asi 2 eura a určitě doporučuju, aby jste sem šli - ten výhled je fakt krásný! No, koukněte sami ... :)
Samotné historické město je tak na 2-3 hodinky lenivé chůze i s výšlapem na věž :). Někdo se tu i koupal, ale byli tu docela brutální vlny a navíc se sem hnala bouřka, ale určitě si můžete vzít plavky a zchladit se :). Ceny jsou tu poměrně vysoké, jak za jídlo tak za ubytování.
Už když jsme se procházeli po městě, hnala se sem bouřka. My ovšem spojili svoje dvě inteligentní hlavy dohromady a když už byla bouřka nad městem, rozhodli jsme se, že si vyšlápneme věž. Bylo to docela brutální - neskutečnej vítr s pískem, který nás málem odfouknul, ale hlavně sledování toho jak se mraky rychle ženou nad mořem směrem k nám. Kdyžtak koukněte na video :D. My odsud jeli ještě do italského Terstu - a málem tady dostali infarkt. Hold jet s 6 metrovým autem má svoje výhody ale i velké nevýhody - zvlášť v Itálii. Celé město prakticky jen s jednosměrkama, silnice úzké tak, že jsme museli mít sklopená zrcátka a do toho triliarda Italů, kteří nonstop troubí... prostě sen. Hned po vjezdu do města jsme věděli, že to byla naše největší chyba, půl hodiny jsme marně hledali nějaké místo k zaparkování (marně) a hodinu cestu z města (jednosměrky :D). Tohle už fakt nikdy.Ubytování jsme měli ve vesničce Kozina, kde jsme měli nejlepší pizzu (Bazoviška cesta 20, 6240 Kozina). A další den už Istrie!
Ahoj všichni,
vítám Vás u prvního článku z naší letní dovolené, kde bych Vám chtěla popsat, kde jsme všude byli a napsat vám pár tipů, pokud se sem také chystáte. V poslední době jsem si všimla, že dovolená v Chorvatsku už zní pro spoustu lidí stejně jako by jeli třeba na chalupu. Já osobně byla v Chorvatsku jen jednou jako dítě a byli jsme nad Zadarem, takže jsem ty nejhezčí části neviděla. Nikdy mě to popravdě ani extrémně nelákalo, říkala jsem si, že do Chorvatska budu jezdit v budoucnu s dětmi. Ale víte co? Jsem strašně ráda, že jsme jeli právě sem - tolik krásných míst, kolik jsme za ty 3 týdny navštívili mě donutili si tuhle zemi naprosto zamilovat! Takže pokud se třeba taky chystáte jet příští rok právě do Chorvatska, tak se můžete nechat těmito články inspirovat :)
V lednu jsem začala hledat ubytování, což se nejmíň 100x změnilo a postupně jsme různá místa přidávali nebo ubírali :). Nakonec jsme byli na cestách 3 týdny a nebýt posledních 7 dní takové horko (43 stupňů fakt nedávám), klidně bych cestovala dál a dál :).
1. DEN - JEZERO BLED, LUBLAŇ
První den jsme vyrazili kolem 4 hodiny směr Slovinsko. Chtěli jsme rychle projet Německo, než se začnou tvořit kolony. To se nám naštěstí povedlo a u jezera Bled jsme byli kolem 12 hodiny. Jezero je krásné, bohužel je zde jeden velký problém: pokud zde nejste ubytovaní, nemáte prakticky možnost zaparkovat u jezera. Míst na parkování je tu opravdu velice málo (30?), všechny jsou obsazeny a když se náhodou nějaké uvolní, cena je asi 10 euro za hodinu. Po půl hodinovém objíždění jezera jsme to nakonec vzdali. Jelikož jsme počítali, že u jezera budeme maximálně hodinu a potřebovali jsme přijet včas na ubytování, neměli jsme tolik času parkovat někde dál od jezera. A tak mě Dáda vysadil a celé jezero jednou objel, než jsem si ho alespoň vyfotila. Velká škoda, protože jezero je opravdu nádherné a příště si na něj vyhradíme určitě celý den.
Pak už jsme se vydali směr Lublaň. Rozhodli jsme se, že nepojedeme po dálnici, ale projedeme se přes hory, což bylo fakt nádherný! Do města jsme dorazili kolem 3 hodiny. Ubytování jsem nám našla na vysokoškolských kolejích blízko centra. Obecně mám tenhle typ ubytování hodně ráda, je to levné, pokud nejste v Česku tak i nové a hezké (:D) a většinou je v ceně snídaně. Pak už jsme se vydali směr hrad. Jezdí sem lanovka, což jsem do dnešního dne úplně nepochopila - je to fakt kousek do kopce :D. Na hradě je z pár místností udělané muzeum, ale to kvůli čemu sem všichni chodí je VÝHLED! Bohužel to ví nejen turisti, ale i provozní, takže si musíte koupit vstupenku jak na věž tak do muzea, což stálo asi 8 euro na osobu. Ale stojí to za to, výhled je odsud opravdu krásný!
Když jsme se dokochali, sešli jsme dolů do centra a prošli se kolem řeky! Totální romanťárna, co Vám budu... pokud tu budete, doporučuju jít od Trojmostí po pravé straně břehu až k Zoisově cestě, přejít most a zajít do prvního bloku za řeku. Je tu takové malé venkovní bistro (ŽAR, 9 Levstikov trg), kde jsme měli nejlepší pleskavici za celou dovolenou. A navíc ty ceny jsou fakt směšný...už tu bylo 5 našich kamarádů na naše doporučení a hrozně si to chválili, tak můžete zkusit :).
No a pak už jsme se vrátili směrem k Trojmostí a koukli na Dragon bridge a Mesarski bridge. Tady jsou všude zámečky lásky. My si sem ten náš taky vezli... no :D. Zámeček jsem dostala od Davida asi po čtvrt roce, co jsme spolu chodili. Byl úplně obyčejný a tak jsem si řekla, že ho hezky nabarvím temperou, udělám tam srdíčko a datum kdy jsme spolu začali chodit a tak. To bylo před víc jak 4 lety :D . Od té doby jsme ho buď pokaždé zapomněli někam vzít, a nebo ta častější varianta byla, že jsme ho s sebou měli, ale zapomněli na něj. Triumfálně jsem ho tedy na tom mostě vyndala z okrasné krabičky, měla slabší emoční chvilku (jako bych snad měla Davida požádat o ruku :D), že konečně si ten zámeček teda pověsíme a nějak uzamkneme svojí lásku, nebo já nevim ... a ve chvíli, kdy jsem ho z té krabičky vyndala se celá ta tempera rozdrolila, celou mě totálně zamazala od barvy a ten zámek se celej (!) rozpadnul a spadnul do řeky :D... tolik asi k naší romantické chvíli. Naše láska je teda stvrzena někde na dně řeky Lublaňky, ale ... kdo to má:D.
