TRAVEL DIARY - CRETE 3

Ahoj,
dneska budu pokračovat v travel diary z Kréty :) 4. den našeho pobytu jsme pochopili, že all inclusive nebude nic pro nás. Rádi chodíme do restaurací a zkoušíme nové věci. Tenhle den jsme nestíhali oběd ani večeři a tak jsme si v 2.největším městě Chanii dali oběd - za nás je prostě lepší jít do restaurace, vždycky to jídlo bude chutnat líp než v hotelu. Ale zpátky k cestování :)

DEN 4. 
Tentokrát jsme vyrazili na západ, do 2. a 3. největšího města na Krétě. První zastávkou bylo Rethymno. Určitě si tu projděte místní trhy, prodavači jsou příjemní a dokážou Vám prodat zboží až za polovinu ceny, když se s nima dáte do řeči. Taky milujou Becherovku, stačí se o ní zmínit a jste nejlepší kamarádi - začnou Vám nosit alkohol, sýry, olivy a pečivo na ochutnání :D. Do téhle doby jsme navštívili jen velké turistické oblasti, ale v Rethymnu jsme si poprvé všimli lidí, co tu žijí. Oni opravdu nic nedělají! Chlapy sedí v hospodě a hrajou karty, ženský perou prádlo, pletou na verandě, trochu jinej svět. (a to jsme ještě nevěděli co nás čeká ve vesničkách v horách).

Pak jsme se zastavili u jediného velkého sladkovodního jezera na Krétě - Kournas. Bylo to tu všechno ve velkým stylu - bary, šlapadla, nafukovací hračky, tisíc ukřičenejch malejch smradů :D -  aneb Mácháč v krétském podání. Takže jsme zase radši jeli dál...

Pak už jsme jeli směr 2. největší město - Chania. Tohle místo bylo krásný, kdybych měla na Krétu letět znova, chtěla bych bydlet v tomhle městě! Říká se jí krétské Benátky a úplně to pasuje. Když jsme si prošli centrum, dostali jsme se na promenádu k zálivu - tady je jedna restaurace vedle druhé. Nakonec jsme si do jedné zašli na oběd. Jediný problém, který tu s jídlem nejspíš budete mít je to, že tady se prostě nikam nechvátá! Sedli jsme si kolem 1 hodiny, ve 3 dostali jídlo a odcházeli po 4 hodině (v restauraci jsme byli sami :D). Výhled byl ale krásný a vlastně ani nebylo kam chvátat :). Potom jsme se šli projít na promenádu k majáku, odkud byl krásný výhled na celý záliv.

Po povinné zastávce ve Starbucks jsme se s naším Citroenkem přesunuli do středu ostrova, kde je pohoří. Najednou jsme se během pár ujetých kilometrů objevili v nadmořské výšce nad 2000 m.n.m. Jestli jsme v Rethymnu koukali na dědy co paří mariáš, tady jsme fakt čuměli. Tady prostě nic nebylo! Žádný obchody, restaurace, nic. Jenom hospoda, spousta koz a samozřejmě dědové s kartama. Ženský šly do nebo z kostela a jinak mrtvo, pusto. Je docela šílený, že necelých 50km odsud je hlavní město, kde je totálně jiný způsob života. Já tyhle místa naprosto miluju, takže jsme se projížděli místníma končinama přes 3 hodiny a do hotelu dorazili kolem 12 v noci (samozřejmě jsme cestou v té tmě zabloudili a vybili se nám oba mobily i foťák:D). Tenhle neplánovanej výlet do hor byl ale jeden z nejlepších - za celou dobu jsme nepotkali ani jedno auto.